Solární elektrárny se v posledních měsících skloňovaly snad ve všech pádech, téma totiž vzhledem ke změně postoje státu k solárním elektrárnám vyvolávalo řadu otázek. Opravdu jde ještě o rozumnou investici, nebo je to jen nafouknutá bublina?

zvětšit obrázek

Pravda je stále taková, že finance vložené do pořízení fotovoltaické elektrárny se může majiteli vrátit už během několika let. Což dělá z tohoto způsobu výroby elektřiny stále jeden z nejlevnějších a zároveň nejekologičtějších. Doložit to lze na konkrétním příkladu pana Kotena ze Zbraslavi. Fotovoltaickou elektrárnu si na střechu rodinného domu nechal původně nainstalovat spíše ze zvědavosti podporované zájmem o nové technologie. Téměř po roce provozu už na ni ale nedá dopustit. „Vyrobenou elektřinu víceméně spotřebuji, do sítě prodávám pouze přebytky. Což je podle mého názoru pro rodinný dům nejlepší řešení,“ vysvětluje majitel. Druhý možný postup, tedy prodej veškeré vyrobené elektřiny do distribuční sítě, mu nevyhovoval.

zvětšit obrázek

Sklon a orientace panelů

Fotovoltaická elektrárna, o níž je řeč, přitom byla instalována na střechu s nepříliš vhodným sklonem třinácti stupňů. Podle odborníka z dodavatelské firmy by se totiž tato hodnota měla pohybovat mezi 34 až 35 stupni. Majitel elektrárny pan Koten si na vlastní kůži vyzkoušel, že zatímco v zimě je menší sklon střechy, a tedy i panelů, spíše nevýhodou, v létě je jejich schopnost absorbovat sluneční energii lepší. Je-li zataženo, dosáhne FVE zhruba 20 procent svého špičkového výkonu.

zvětšit obrázek

Mnohem důležitější než samotný sklon střechy je však orientace panelu, který by měl směřovat na jih. Zkušenost dala odpověď i na otázku, jak je to ve skutečnosti s rozdílem mezi monokrystalickými a polykrystalickými panely. Ročním sledováním výkonů stejného počtu panelů obou typů se stejným výkonem se zjistilo, že část instalace s monokrystalickými panely vyrobila pouze o 1,5 % více energie než sekce s panely polykrystalickými. Obecně lze tedy říct, že mezi panely není diametrální rozdíl.

Střídač a svodič

Fotovoltaická elektrárna se neobejde bez střídače, který vyrobený stejnosměrný proud přeměňuje na střídavý, tedy na běžně používaný v ČR. Střídač je umístěný vedle bojleru v suterénu. Jeho pořizovací hodnota odpovídá zhruba deseti procentům celkové ceny elektrárny. Vzhledem k předem definované rezervě zařízení lze do soustavy doplnit další panely, aniž by zároveň bylo nutné pořizovat další střídač. Ze střídače jde elektrický proud do jištění střídavé části, kde je podružný elektroměr. Ten ukazuje skutečnou výrobu elektřiny. O větší bezpečnost soustavy se stará svodič napětí, který dům jistí v případě, že by do objektu uhodil blesk. Ochrana funguje do 40 kiloampér.

zvětšit obrázek

Kontrola a přehled o výkonu

Pan Koten sice papírování a vedení statistiky kolem fotovoltaiky zvládá sám, ovšem od dodavatele si lze objednat systém vzdáleného dohledu a správy elektrárny. Ten zkontroluje, jestli FVE skutečně vyrábí, zda náhodou nevypadl jistič nebo nedošlo k nějaké jiné závadě. Přes webové rozhraní lze zjistit veškeré statistiky včetně aktuální výroby. Další výhodou jsou předpřipravené doklady pro elektrárnu.
Informace o stavbě: Užitková plocha: 320 m², nadstandardní zateplení (zdivo Porotherm 45, minerální vata), celoročně vytápěný bazén na 31 °C, systém tepelných čerpadel země voda (celkem 300 m vrtů)
Informace o instalované FVE: FVE o výkonu 5,3 KW, celková plocha: 38 m2, 23 panelů 230W monokrystalických panelů ASEC, hmotnostní rozložení je 13 – 14 kg na m2, celkové náklady na instalaci FVE: 415 000 korun (bez dotací), návratnost je při průměrném výnosu 70 000 korun/rok zhruba pět let

Text: Byty, Domy, Zahrady.cz
Foto: Joyce

Hodnocení článku

hlasů: 0

Související odkazy a zdroje informací

• Článek: Mýty kolem žluté energie
• Článek: Ekologická energie budoucnosti
• Článek: Slunce do domu
• Další články ze sekce Inspirace pro bydlení

Diskuze