Česká republika zažívá v posledním desetiletí stavební boom. Sídla jsou obklopena satelity rodinných domů, na nezastavěných pozemcích ve městech rostou nové bytové domy. Příkladů realizované nízkoenergetické výstavby nebo přímo objektů s využitím prvků pasivních domů je však velmi málo.

zvětšit obrázek

Převládají domy, které sice splňují minimální požadované normové hodnoty na tepelné izolace, ale nikoliv doporučené, natož nízkoenergetické standardy. Jejich architektonické řešení nerespektuje principy využití slunečních zisků, takže je v obvykle nich klasická a předimenzovaná otopná soustava, atd. I když se situace pomalu zlepšuje, rozhodně se nedá říci, že by zmíněný stavební rozmach reflektoval požadavky na výrazné snižování spotřeby energií, které nás v nepříliš vzdálené budoucnosti čeká. Není pochyb, že se bude dotýkat především bydlení: vždyť energetická náročnost provozu domácností se na celkové energetické spotřebě u nás podílí až 45%, z čehož přibližně dvě třetiny tvoří spotřeba tepla na vytápění. Řešení pro budoucnost proto spočívá v lepším využívání současných znalostí o výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů. Jak říká definice, energetická potřeba pasivního domu na vytápění nepřesahuje ročně 15 kWh/m2 vytápěné plochy, jeho další energetické potřeby maximálně optimalizuje využití alternativních zdrojů a energeticky úsporných spotřebičů. 

Nižší spotřeba, zdravější bydlení, lepší komfort

Mezi výhody bydlení v pasivním domě patří v první řadě minimální náklady na vytápění domu. Při podlahové ploše domu 120 m2 nepřesáhne roční spotřeba tepla na vytápění 1800 kWh, je tedy několikanásobně menší než u stavby akceptující požadavky současné platné normy ČSN 73 0540-2, která stanovuje základní požadavky na tepelně technické vlastnosti budov. Nejde však jen o úspory energií. K pojmu pasivní dům totiž neodmyslitelně patří i pojem zdravé bydlení. Bohužel právě v tomto ohledu se negativně  projevuje nedostatek informací, z čehož plyne určitá nedůvěra týkající se provozu vzduchotechnických systémů. K zásadním výhodám řízené výměny vzduchu patří kromě využití rekuperace tepla také schopnost filtrovat přiváděný vzduch, tedy zbavovat jej prachu i alergenů. Toho běžně užívané a preferované větrání okny nikdy nedosáhne. Systém má navíc díky využití prvků inteligentního řízení energetických systémů schopnost udržovat v domě stálé mikroklima bez ohledu na aktuální roční období nebo panující počasí, takže nezanedbatelně přispívá ke zlepšení  komfortu bydlení.

zvětšit obrázek

Architektonické řešení

Návrh pasivního domu začíná u posouzení možností stavebního pozemku. Stavba by měla být orientována k jihu a dům by neměl být zastíněn jiným objektem, a to především v zimě. V této souvislosti mají velký význam urbanistické plány zón, v rámci nichž jsou dané zastavovací podmínky parcely. Bohužel urbanistou předepsané zastavovací čáry, výška zástavby a tvar střech často pro umístění pasivního domu nevytvářejí optimální podmínky. Pokud jde o architekturu, je na čase rozbít zakořeněné představy o nutnosti jednotného vzhledu pasivních domů a jejich  uniformitě. Někdejší tvar stavby s plochou střechou a předstupujícím prvkem balkónů na jižní straně však už patří minulosti. Přesto má dispoziční vždy určitá pravidla a vychází z potřeby orientace obytných místností na osluněnou stranu budovy, naopak chodby, schodiště nebo technické místnosti jsou situovány k severu.

zvětšit obrázek

Stavějte z čeho chcete

Volba stavebních materiálů pro pasivní dům není omezena, pro konstrukční systém lze využít prakticky jakékoli materiály. Navrhují se takové, které při malé tloušťce nosného zdiva mají dostatečnou únosnost, například betonové bloky, vápenopískové nebo nosné pálené cihly. Tyto stěny se pak zateplují izolantem v dostatečně velké tloušťce, ať už na bázi polystyrénu, nebo minerální vlny. Široké využití u pasivní výstavby mají systémy ze dřeva, které v sobě spojuje dobré konstrukční i tepelně izolační vlastnosti. Dřevostavby umožňují také rozsáhlejší využití přírodních recyklovatelných stavebních materiálů jako jsou například desky vyráběné z dřevěných odpadů, izolace z ovčí vlny, materiály z konopí, slámy a podobně. Potřebám dostatečné tepelné izolace je samozřejmě nutné přizpůsobit i konstrukce podlahy a střechy pasivního domu. Vzhledem k potřebě eliminovat jakékoliv nežádoucí úniky tepla vystupuje do popředí důležitost správného vyřešení a odstranění vlivu tepelných mostů v místech napojení různých stavebních konstrukcí.

zvětšit obrázek

Vzduchotěsnost a tepelné izolace

V souvislosti s řízeným větráním je velmi důležitá vzduchotěsnost stavby. Intenzita výměny vzduchu při rozdílu tlaků 50 Pa nesmí přesahovat
0,6 / hod. U dřevostaveb je nutné situaci řešit parotěsnými foliemi nebo OSB deskami s utěsněním spár. Výslednou vzduchotěsnost stavby je potřeba ověřit měřením. Požadavky na tepelné izolace jsou samozřejmě jiné než normové. Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí byly už publikované v mnoha odborných materiálech, obecně jde o hodnoty U 0,15 až 0,1 W/m2.K pro plášť budovy, u oken a dveřních výplní je hodnota U menší než 0,8 W/m2.K.
Vzhledem k velké ploše prosklených ploch orientovaných na jih je důležitá také rozvaha o způsobu chlazení v létě. U pasivních domů je to řešeno především prostřednictvím stavebních prvků – zastíněním oken přesahy střechy nebo jinými konstrukcemi, vnějšími žaluziemi a podobně.

zvětšit obrázek

Technologické vybavení pasivních domů

Výrazný rozdíl mezi běžným a pasivním domem je v technologických systémech. Základním prvkem otopné a zároveň klimatizační soustavy pasivního domu je řízené větrání s rekuperací. Čerstvý vzduch lze přivádět zemním výměníkem tepla. Stálá teplota v zemi zajišťuje v zimě předehřátí, v létě naopak zchlazení přiváděného vzduchu. V rekuperačním výměníku je přiváděný vzduch ohříván předáním tepla z odpadního vzduchu. To znamená, že objekt je namísto topné soustavy s klasickými otopnými tělesy vybaven vzduchotechnickým rozvodem. Tepelný výkon vzduchového výměníku má svá omezení, proto je nutno v chladných dnech přiváděný vzduch předehřívat, což lze v přechodném období zajistit solárním ohřevem. S tím souvisí využití alternativních zdrojů. Solární kolektory jsou navrhovány především pro nemalé úspory při ohřevu teplé užitkové vody. Přebytek takto získaného tepla uchovaný v integrovaném zásobníku tepla je pak využíván pro dohřev přiváděného vzduchu.

Další topení nebo záložní kotel nejsou nutné

Je-li návrh kvalitní, postačí při malé tepelné ztrátě domu po většinu roku pasivní tepelné zisky. Ty mohou být vnější - zde se nejvýznamněji uplatní tepelné zisky okny, která mají pro dům zcela nový význam, čemuž odpovídá jejich zasklení a technické řešení rámů. Veliký význam však mají i zisky vnitřní. Zdrojem tepla v domě jsou především jeho obyvatelé, domácí spotřebiče, osvětlení a tak dále.  

zvětšit obrázek

Nezávislá rada zdarma

Potřebujete-li více informací, můžete je získat v některém z poradenských středisek Sítě center pasivního domu (www.sit.pasivnidomy.cz), která sdružuje poradenská střediska, architekty a další odborníky na pasivní výstavbu. Bezplatné a nezávislé poradenství nejen v oblasti pasivních domů poskytuje i občanské sdružení Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz). Se svým dotazem se můžete na ECČB obrátit buď osobně, nebo telefonicky na č. 387 312 580, popř. e-mailem na adresu eccb@eccb.cz. 

Související nabídky

Úvěry na bydlení

Vyjednejte si úvěr na míru! Nyní bez poplatku za zpracování.

Sreality.cz - tisíce

nabídek RK na jednom místě. Vyberte si nové bydlení! Reality jednoduše.

Rekonstrukce bytu?

On-line půjčka až 1.000.000 Kč. Splátky až 84 měsíců, na cokoli!

5 000 Kč za 10 minut

Půjčky online, snadno a rychle! Neváhejte a půjčte si právě u nás.

Hodnocení článku

hlasů: 26

Diskuze