Většině lidi spadl tak říkajíc jejich nemovitý majetek do klína, ať už při restitucích či při privatizaci obecního majetku, a neumí si ho stále vážit a nakládat s ním. Lidé, kteří si svou nemovitost řádně koupili za tržní cenu, mají informací mnohem víc a o majetek by se měli starat a zajímat více.

V České republice roste v posledních letech počet lidí s vlastním bytem a ubývá nájemníků. Od roku 2001 do roku 2007 vzrostl podíl bytů v osobním vlastnictví o 11 procentních bodů, naproti tomu podíl nájemního bydlení klesl o deset procentních bodů. Vlastnit byt nebo větší nemovitost není jen tak. Mnoho lidí si neuvědomuje, že vlastnictví zavazuje a pokud nebudou dobře spravovat svou nemovitost, mohou o peníze,které do bydlení investovali přijít.

Byt jako investice

Většina obyvatel si pořizuje byt pro vlastní bydlení. Existuje ale také velká skupina lidí, kteří do nákupu bytu investují peníze, ač mají své bytové potřeby uspokojeny. Koupi bytu chápou jako způsob bezpečného a přitom výnosného uložení peněz. V době nízkých úrokových sazeb si byt jako investici často pořizují dokonce i lidé bez vlastního kapitálu s tím, že hypotéku budou splácet z peněz utržených z pronájmu. Počítají s tím, že pokud by nevydělali už na nájemném, po splacení hypotéky jim zůstane byt, který budou moci se ziskem prodat. Zbohatnout na nákupu nemovitostí není nijak snadné a rozhodně se to nepovede všem, kteří se o to pokoušejí. Na několik úspěšných jedinců vždy připadá zástup těch ostatních, kterým pokus o zbohatnutí nevyjde a nakonec ho budou vnímat spíše jako trpkou životní zkušenost. V lepším případě pak budou rádi, pokud příliš neprodělají. V případě investic do nemovitostí jde přitom skoro vždy o velké peníze, takže případný neúspěch může mít pro investora fatální následky.

Stanovy mě nezajímají

Většinu bytů ve městech, která je v soukromých bytových domech, spravují bytová družstva nebo společenství vlastníků. Lidé, kteří kupují byt na investici, velmi často neznají ani stavy družstva či společenství, jehož se stali členy. Podle informací realitních kanceláří prodávajících tyto byty zná naprosto přesně stanovy družstva tak jedno procento klientů. Zhruba dvě třetiny je nikdy nečetlo. Z kupujících o ně aktivně projeví zájem asi pětina klientů. Stejně mlhavě tuší kolik peněz přispívají do fondu oprav a jaké administrativní náležitosti jsou s jejich bydlením spojeny. Například často nevědí jakou formou je jejich bytový dům spravován. Velkou neznámou také pro majitele bytů bývá funkce společenství vlastníků, například kdo je předseda samosprávy a jaké má pravomoce.

Ohrožení při rekonstrukci

Přitom například při rekonstrukcích jsou malá bytová družstva a společenství vlastníků v procesu regenerace bytových domů nejvíce ohroženou skupinou. Velmi častý argument domovních schůzí je „Firma nám dům opraví, dá 5 let záruku, tak čeho se bát. Když k něčemu dojde, tak si závady firma odstraní.“ Každý soudní znalec potvrdí, že v případě výskytu závažnějších poruch, se zhotovitelé nezřídka k reklamaci staví jako by se jich vůbec netýkala, nebo se všelijak snaží z odpovědnosti vyvléci. Následuje několik znaleckých posudků a soudních stání. Spory trvají mnoho měsíců až let. Často zhotovitelé kalkulují s předpokladem, že vlastník domu do žádného soudního sporu ani nepůjde. Většinou si zadlužená bytová družstva musí nápravu reklamovaných závad provést sami a znovu na vlastní náklad.

Infarktový fond oprav

Majitelé domů na rozdíl od vlastníků bytů jsou zvyklí se o svůj majetek starat, počítají s tím, že si musí postupně spořit na opravy svého domu. Občané vlastnící byt v bytovém domě formou společenství mnohdy nemají dost informací, jak funguje správa společných částí domu. Také se často nemohou dohodnout, jakou částku budou přispívat do fondu oprav či jak často se budou konat schůze společenství vlastníků a jaká na nich má být účast. Problémy vznikají také při prodeji bytu, někdy se prodávající a kupující nedohodnou na tom, komu patří již zaplacené příspěvky do fondu oprav či do společného fondu společenství vlastníků jednotek.

Výše nájemného je mnohdy nižší než platby spojené s koupí bytu. Prodejní cena bytu velikosti 75 m2 v Praze (3+kk) byla 3 miliony Kč, akontace 800 000 Kč a výše hypotéky

Splátka jistiny a úroků 184 800 Kč/rok
Životní pojištění a pojištění bytu, daň z nemovitosti 18 000 Kč/rok
Poplatky 3 600 Kč/rok
Hodnota vlast. prostř. (min. 1,4 % p.a.) 11 200 Kč/rok
Spoluvlastnické platby (12 x 3 000 Kč) 36 000 Kč/rok
Opravy a údržba bytu, cca po 5 letech malby, podlahy 12 000 Kč/rok
CELKEM 265 600 Kč/rok, tedy 22 133 Kč/měsíčně Nájem obdobného bytu cca 13 - 1 4 000 Kč/ měsíčně.

Zdroj: Peníze.cz
Text: Zdeněk Lodyha
Foto: archiv autora

Diskutovat Tisknout článek Pošli e-mailem

Hodnocení článku

hlasů: 13

Hodnota 12345678910

Diskuze